Léto je tady a s ním problém, který v zimě nikdo neřeší: kam s vypraným prádlem. Sušička sice běží v každé druhé domácnosti, jenže v parném červnu zbytečně topí v bytě a žere elektřinu, kterou byste raději ušetřili. Sušit venku nebo na balkoně se v létě přímo nabízí, ale i tady platí pravidla, na která se snadno zapomene — od prudkého slunce, které ničí barvy, až po předpisy společenství vlastníků, jež vám pověšení prostěradel přes zábradlí mohou zakázat.
Sám bydlím v panelovém bytě a roky jsem prádlo sušil na balkoně přes zábradlí, dokud mi soused slušně nepřipomněl, že to máme v domovním řádu výslovně zakázané. Měl pravdu. Od té doby řeším sušení jinak a popravdě s lepším výsledkem, než jsem čekal.
Venku to schne rychleji, ale slunce je zrádné
V létě uschne prádlo venku za pár hodin, často rychleji než v sušičce. Klíčem není ani tak teplo jako proudící vzduch — mírný vánek odvede vlhkost mnohem účinněji než dusné stojaté horko. Proto nevěšte prádlo do kouta, kde se vzduch nehýbe, ale tam, kudy fouká. Mezi jednotlivými kusy nechte mezeru, ať se nepřekrývají; nahuštěné prádlo na sebe naskládané schne dvakrát déle a často zůstane vlhké uprostřed.
Pozor ale na přímé polední slunce. U bílého prádla a ložního povlečení slunce pomáhá, přirozeně bělí a má i mírný dezinfekční účinek. U barevných a tmavých kusů je to naopak — silné UV záření vytáhne barvu během jediného odpoledne a z tmavě modrého trička máte za léto vybledlou skvrnu. Barevné prádlo proto věšte naruby a do polostínu, ideálně v podvečer, kdy slunce nepálí. Vlněné a háčkované věci nikdy nevěšte za sebe na šňůru, protože se vahou vlastní vlhkosti vytahají; ty sušte naležato na rovné ploše.
Balkon a předpisy společenství vlastníků
Tohle je věc, kterou většina lidí podcení. Řada domovních řádů, hlavně u novějších bytových domů a v centru měst, zakazuje sušení prádla přes zábradlí balkonu nebo lodžie z estetických důvodů. Není to šikana — je to často součást stanov, které jste při koupi bytu podepsali. Než tedy pověsíte prostěradlo viditelně do ulice, nahlédněte do domovního řádu. Řešením je sušák, který stojí uvnitř balkonu pod úrovní zábradlí, takže z ulice není vidět. Takový teleskopický nebo skládací sušák koupíte v Mountfieldu nebo IKEA za 400 až 900 korun a problém je vyřešený.
Sušení v bytě bez plísně a vlhka
Když venku prší nebo balkon nemáte, sušíte v bytě — a tady číhá největší riziko letní sezony. Jedna náplň pračky odpaří do vzduchu kolem dvou litrů vody. V dobře utěsněném bytě se tahle vlhkost usadí na nejchladnějších místech, typicky v rozích za nábytkem a kolem oken, a během několika týdnů tam naskočí černá plíseň. V létě je to paradoxně horší než v zimě, protože teplý vzduch udrží víc vlhkosti a my míň větráme přes den kvůli horku.
Základní pravidlo zní: sušíte-li prádlo uvnitř, větrejte. Otevřete okno dokořán na pár minut, ideálně udělejte průvan, nebo nechte v místnosti běžet odvlhčovač. Odvlhčovač za zhruba 2 500 až 5 000 korun vytáhne ze vzduchu několik litrů denně a vyplatí se v každé domácnosti, kde se suší pravidelně uvnitř. Pár dalších zásad, které stojí za to dodržet:
- Nesušte prádlo v ložnici, kde spíte — vlhkost a horší kvalita vzduchu vám zkazí spánek a podpoří plíseň přímo u postele.
- Před pověšením dejte prádlo na vyšší otáčky odstřeďování, klidně 1 200 a víc; čím míň vody v prádle, tím míň jí skončí ve vzduchu.
- Sušák postavte k oknu, ne doprostřed neprovětrané místnosti.
- Pokud máte rekuperaci nebo klimatizaci s odvlhčováním, využijte ji — pomáhá víc, než byste čekali.
Nejlevnější a nejzdravější způsob, jak v létě usušit prádlo, je pořád ten nejstarší: ven na vzduch, do stínu, s mezerami mezi kusy. Sušička i odvlhčovač jsou jen náhrada pro dny, kdy to počasí nebo dům nedovolí. A jestli máte zahradu, klasická šňůra mezi dvěma stromy porazí jakýkoli spotřebič — prádlo z ní voní tak, jak to žádný aviváž nedokáže napodobit.