Teploměr v noci poprvé klesl pod pět stupňů a ráno byla na trávníku jinovatka – přesně v tu chvíli si spousta majitelů zahrad teprve vzpomene, že závlahový systém je pořád plný vody a jezírko čeká na síť proti listí už třetí týden. Zatímco přípravě domu na topnou sezónu se věnuje pozornost každý rok, zahrada zůstává na poslední chvíli, a právě tam vznikají nejdražší škody – prasklá trubka pod trávníkem se totiž objeví až na jaře, kdy je pozdě na cokoliv jiného než na výkop.
Proč nestačí počkat na první pořádný mráz
Voda v potrubí zamrzá při nule, ale poškození začíná dřív, než čekáte. Polyetylenové trubky zavlažovacích systémů (typicky Gardena, Rain Bird nebo Hunter, což jsou tři nejběžnější značky instalované na českých zahradách) praskají už při teplotách kolem minus dvou až tří stupňů, protože zamrzlá voda uvnitř zvětší objem asi o devět procent a tlak nemá kam uniknout. Problém je v tom, že první mrazíky bývají krátké a mírné, takže si majitel řekne, že to potrubí vydrží – a pak přijde noc s minus šesti, na kterou se nikdo nepřipravil.
Zahradní jezírko funguje opačně: tady je nebezpečné spíš uspěchané rozhodnutí vypustit vodu příliš brzy, protože rybám i rostlinám škodí náhlá změna prostředí víc než postupně klesající teplota. Podobně u venkovního nábytku není hlavním nepřítelem mráz samotný, ale střídání mrazu a tání, které do materiálu vhání vlhkost a rozlamuje spoje. Řešení proto není jedno univerzální datum v kalendáři, ale tři samostatné postupy pro tři různé části zahrady.
Závlahový systém: vyfoukání vzduchem, ne pouhé odpojení hadice
Uzavření hlavního přívodu a otevření vypouštěcích ventilů odvede jen vodu, která stihne odtéct samospádem – v místech, kde potrubí vede v prohlubni nebo stoupá přes obrubník záhonu, zůstane voda stát dál. Jediný spolehlivý způsob je profouknout celý systém kompresorem, sekci po sekci, od nejvzdálenějšího postřikovače směrem k hlavnímu ventilu. Postačí kompresor s výkonem kolem 4 až 6 barů; menší akumulátorové kompresory z Lidlu nebo Hornbachu na to obvykle nestačí, protože nedokáží udržet tlak dost dlouho na vyfouknutí delší trasy.
- Vypněte hlavní přívod vody a řídicí jednotku přepněte do klidového režimu na zimu, jak popisuje manuál výrobce
- Otevřete všechny odvodňovací ventily a nechte vodu odtéct samospádem, klidně přes noc
- Kompresorem profoukejte každou sekci zvlášť, dokud z postřikovačů nejde jen vzduch, žádná pěna
- Řídicí jednotku a elektromagnetické ventily raději demontujte a přeneste do sklepa nebo garáže, protože kondenzace ve venkovní skříňce jim za pár zim spolehlivě zničí desku
Kompresor si na víkend půjčíte v Hornbachu nebo OBI zhruba za 250 až 400 Kč na den, a pro běžnou zahradu do pěti sekcí to zvládnete za dvě hodiny. Lepší volba je ale nechat profouknutí jednou ročně udělat odbornou firmou, pokud máte systém s víc než pěti sekcemi a elektronickým programátorem – v Praze i větších městech se cena pohybuje od 1 500 do 3 000 Kč za zahradu a ušetří vám to hledání prasklé trubky pod trávníkem příští jaro, kdy je oprava vždycky dražší než prevence.
Zahradní jezírko: ryby, kyslík a síť proti listí
Vypustit jezírko na zimu se nevyplácí u nádrží hlubších než 80 centimetrů, ve kterých přezimují ryby – hladina a led naopak fungují jako izolace a voda pod ledem si i v tuhé zimě drží kolem čtyř stupňů. Vypouštění dává smysl jen u mělkých fóliových jezírek bez ryb, kde hrozí spíš poškození fólie mrazem než cokoliv jiného.
U jezírka s rybami je klíčové udržet v ledu volný otvor, kterým unikají jedovaté plyny ze dna – bez něj se pod ledem hromadí sirovodík a metan a ryby se doslova udusí. Plovoucí odmrazovač (běžné značky Oase nebo Ubbink) stojí od 1 200 do 2 500 Kč, spotřebuje jen pár desítek wattů za hodinu a otvor udrží i při delším mrazu. Levnější, ale méně spolehlivá varianta je položit na hladinu polystyrenovou desku nebo starý fotbalový míč – funguje to, dokud mráz nepřekročí zhruba minus deset stupňů na víc než tři dny v kuse.
Síť proti spadanému listí by měla být na jezírku už od poloviny října, ne až ve chvíli, kdy voda zezelená. Rozkládající se listí totiž spotřebovává kyslík a uvolňuje amoniak, což je pro ryby horší než samotný chlad. Vodní rostliny na hladině (leknín, hyacint vodní) je potřeba zastřihnout těsně nad úrovní kořenového balu a hlubokovodní druhy přesunout do nejnižšího místa nádrže, kam mráz nedosáhne.
Zahradní nábytek a nářadí: co zůstane venku a co ne
Plastový zahradní nábytek přežije roky – jediné, co ho ničí, je UV záření, ne mráz. Klidně ho tedy můžete nechat venku pod plachtou celou zimu, pokud nemá dutiny, kde by se mohla srážet voda a při mrazu prasknout plast.
U dřevěného nábytku ze smrku nebo borovice je potřeba očistit povrch, nechat proschnout a natřít olejem nebo voskem na dřevo (Osmo nebo Bondex, k dostání v OBI za 400 až 700 Kč na litr) – bez ošetření dřevo nasákne vlhkostí a při jarním tání popraská. Teakový nábytek zvládne zimu venku i bez krytu, protože obsahuje přírodní oleje, ale ztmavne a získá šedý povrch, což řeší speciální čisticí prostředek na teak. Kovový nábytek s práškovým lakem přečká zimu pod plachtou v pořádku, kovaný nábytek bez povrchové úpravy je ale potřeba přemístit do kolny nebo garáže, jinak ho čeká rez do jara.
Umělý ratan (technorattan) je z těchto materiálů nejcitlivější na mráz kombinovaný s vlhkostí – pletivo se stává křehkým a při zatížení ledem nebo sněhem praská. Sedačky a křesla z umělého ratanu proto stojí za přesun do sklepa nebo garáže, i když je to nepohodlné kvůli rozměrům; kryt sám o sobě ochranu proti mrazu nezajistí, protože vlhkost se pod plachtou stejně sráží. Nářadí – hrábě, rýče, nůžky na živý plot – stačí očistit od zeminy, ostří lehce naolejovat a uložit do suché kolny; sekačku je před uskladněním potřeba vypustit z benzínu nebo aspoň přidat stabilizátor paliva, jinak vám na jaře nenaskočí a servis v Mountfieldu si za odvzdušnění karburátoru řekne kolem 600 Kč.
Rostliny v květináčích: proč mrznou dřív než na záhonu
Kořeny v květináči zmrznou při vyšší teplotě než kořeny stejné rostliny zasazené přímo do země, protože zemina v nádobě nemá kolem sebe žádnou izolující vrstvu půdy. Zatímco fuchsie nebo pelargónie na záhonu přežijí i lehký mráz, ve venkovním květináči jim hrozí poškození kořenového systému už kolem minus tří stupňů.
Citrusy, oleandr a fuchsie patří do nevytápěné, ale mrazuprosté místnosti – garáž se sklem, prosklená veranda nebo světlý sklep udrží kolem tří až osmi stupňů, což těmto rostlinám stačí k přezimování v klidovém stavu. Mrazuvzdornější trvalky v květináčích (levandule, tymián, okrasné traviny) mohou zůstat venku, pokud nádobu obalíte bublinkovou fólií nebo jutou a postavíte ji na dřevěný podstavec mimo přímý kontakt s dlažbou – kámen a beton totiž mráz vedou přímo do kořenového balu.
Hadice, konve a maličkosti, na které se zapomíná
Zahradní hadice zůstává po celé léto natažená u venkovního kohoutku a právě tam mnoho lidí zapomene, že uvnitř je pořád voda. Před uskladněním ji vyprázdněte zvednutím obou konců nad úroveň země a smotejte volně, ne v těsných kruzích – napnutá gumová hadice v mrazu tvrdne a praská na ohybech. Venkovní vodovodní kohoutek zaslouží samostatnou pěnovou izolaci (k dostání v OBI za 100 až 200 Kč), pokud vede z nevytápěné části domu, a hlavní uzávěr přívodu k němu je dobré na zimu zavřít úplně.
Konve, postřikovače a menší zahradnické nářadí z plastu se dají nechat venku, pokud neobsahují zbytky vody – ta v uzavřeném prostoru zamrzne a rozpraskne i odolný plast. Deštní sud na zachytávání vody ze střechy je potřeba buď zcela vypustit, nebo vytáhnout výpustní kohoutek, protože led uvnitř by roztrhl i plastový plášť sudu silný osm milimetrů.
Podzimní kontrola za jeden víkend
Celou zahradu nemusíte zazimovávat najednou – rozdělte si to na dvě odpoledne, ideálně než teploty poprvé klesnou k bodu mrazu na delší dobu.
- Profoukat závlahový systém kompresorem a demontovat řídicí jednotku
- Instalovat plovoucí odmrazovač do jezírka s rybami a natáhnout síť proti listí
- Přesunout umělý ratan a kovaný nábytek bez povrchové úpravy do kolny
- Naolejovat dřevěný nábytek a nechat proschnout před uložením plachty
- Přenést citrusy a fuchsie do mrazuprosté místnosti
- Vyprázdnit hadice, konve a dešťový sud
Kdo tohle stihne do poloviny listopadu, nebude v březnu řešit prasklou trubku pod záhonem ani rozlomenou sedačku na terase – a rozdíl v ceně mezi hodinou práce teď a opravou na jaře bývá až desetinásobný.